ISBN: 80-86376-06-0, Formát: A5, Počet stran: 160
Témata:
1/A. Vznik vesmíru a Země. Sluneční soustava a Měsíc. Velikost a tvar Země.
1/B. Přírodní poměry Evropy - celková charakteristika.
2/A. Pohyby Země a jejich vliv na život na Zemi. Vysvětlete pojmy rovnodennost, slunovrat , pásmový čas, datová hranice, slapové jevy. (ukázka)
2/B. Obyvatelstvo Evropy - celková charakteristika.
3/A. Základy kartografie - předmět činnosti, druhy kartografických zobrazení a jejich použití.
3/B. Ostrovní státy západní Evropy - Velká Británie a Irsko. Hospodářství a zahraničně - politická situace.
4/A. Mapy a globus - druhy a obsah map, zeměpisné souřadnice, způsoby mapování.
4/B. Francie a Německo. Hospodářství a zahraničně - politická situace.5/A. Utváření zemského povrchu. Endogenní síly a jejich projevy. Teorie o pohybu litosférických desek. Hlavní oblasti zemětřesné a vulkanické činnosti.
5/B. Země Beneluxu a Dánsko. Hospodářství a zahraničně - politická situace.
6/A. Utváření zemského povrchu. Exogenní síly a jejich působení.
6/B. Rakousko a Švýcarsko. Hospodářství a zahraničně - politická situace.
7/A. Atmosféra. Pojem, složení, vrstvy a jejich vlastnosti. Vysvětlete problematiku skleníkového efektu a ozónových děr.
7/B. Jihoevropské státy - Španělsko, Portugalsko, Itálie, Řecko. Hospodářství a zahraničně - politické situace.
8/A. Atmosféra. Proudění vzduchu v atmosféře, vznik větrných systémů.
8/B. Skandinávské státy - Švédsko, Norsko, Finsko a Island. Hospodářství a zahraničně - politická situace.
9/A. Dynamika ovzduší - klima a počasí, tlakové útvary, klimatické pásy.
9/B. Středoevropský region - Polsko, Slovensko, Maďarsko. Hospodářství a zahraničně - politická situace.10/A. Hydrosféra - kontinentální vodstvo. Koloběh vody, ledovce, jezera, řeky, podzemní vody.
10/B. Balkánské státy - Rumunsko, Bulharsko, Albánie a státy bývalé Jugoslávie. Hospodářství a politická situace.
11/A. Hydrosféra - světový oceán. Rozdělení světového oceánu, vlastnosti mořské vody, pohyby mořské vody.
11/B. Pobaltské státy (Litva, Lotyšsko, Estonsko), Bělorusko, Ukrajina a Moldavsko. Hospodářství a politické situace.
12/A. Biosféra - vegetační pásma Země. Ohrožování životního prostředí, ničení tropických deštných lesů.
12/B. Přírodní poměry České republiky. Povrch, podnebí, vodstvo, ochrana přírody.
13/A. Biosféra - zoogeografické oblasti Zemi. Problematika vymírání živočišných druhů, ochrana divoké zvěře.
13/B. Obyvatelstvo České republiky. Územní vývoj, národnostní složení, hustota zalidnění, sídla.
14/A. Přírodní zóny Země - tropické oblasti. Vlhké tropy,střídavě vlhké tropy, pouště tropů a subtropů, problémy tropických oblastí.
14/B. Zemědělství České republiky.
15/A. Přírodní zóny Země - mírný pás. Stepi a pouště, pás listnatých, smíšených a jehličnatých lesů.
15/B. Nerostné suroviny, těžební a energetický průmysl České republiky.
16/A. Přírodní zóny Země - subpolární a polární oblasti. Severní polární oblast - Arktida.
16/B. Zpracovatelský průmysl a doprava v České republice.
17/A. Přírodní zóny Země - subpolární a polární oblasti. Jižní polární oblast - Antarktida.
17/B. Rusko. Hospodářství a politická situace.
18/A. Geografie obyvatelstva - původ člověka a jeho šíření, rasy, národy, jazyky a náboženství.
18/B. Přírodní poměry Asie. Povrch, vodstvo, podnební oblasti.
19/A. Geografie obyvatelstva - vývoj světové populace. Demografická revoluce (populační vývoj), přirozený přírůstek a úbytek obyvatelstva, věková skladba obyvatelstva.
19/B. Východní a Jihovýchodní Asie - obyvatelstvo, hospodářství a politická situace.
20/A. Geografie obyvatelstva - sídla. Druhy sídel, urbanizace, aglomerace, jádrové a periferní oblasti světa,migrace obyvatelstva.
20/B. Jižní a Jihozápadní Asie - obyvatelstvo, hospodářství a politická situace.
21/A. Geografie zemědělství. Typy zemědělské výroby a jejich rozmístění ve světě, zemědělství vyspělých a rozvojových zemí.
21/B. Severní Amerika - přírodní poměry, obyvatelstvo a hospodářství.
22.A. Geografie dopravy. Druhy dopravy, jejich význam a rozšíření, světové dopravní uzly, vývojové tendence.
22/B. Latinská Amerika - přírodní poměry, obyvatelstvo a hospodářství.
23/A. Geografie průmyslu. Industrializace, struktura průmyslové výroby, druhy průmyslové výroby, světové průmyslové makroregiony.
23/B. Islámská Afrika - přírodní poměry, obyvatelstvo a hospodářství.
24/A. Geografie průmyslu. Nerostné suroviny, těžební a energetický průmysl ve světě, nejvýznamnější surovinové základny, druhy energetické výroby.
24/B. Černá Afrika - přírodní poměry, obyvatelstvo a hospodářství.
25/A. Hospodářsko - politický přehled světa.
Hlavní světové politické, hospodářské a vojenské organizace.
25/B. Austrálie a Oceánie - přírodní poměry, obyvatelstvo a hospodářství.
2/A. Pohyby Země a jejich vliv na život na Zemi
Pohyby Země– Země vykonává dva základní pohyby, a to pohyb kolem vlastní osy, který nazýváme rotační (otáčivý) pohyb Země,a pohyb kolem Slunce, který nazýváme oběh Země. Délka oběžné Země je 939,2 mil. km, průměrná rychlost oběhu je 29,8 km/s (mění se podle vzdálenosti od Slunce ). Jeden oběh kolem Slunce vykoná Země za jeden rok, tj. za 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45,7 sekund. Tato doba se nazývá tropický rok. Tropický rok trvá přibližně o 6 hodin déle než 365 dní, což za čtyři roky tvoří jeden den. Proto má každý čtvrtý rok 366 dní. Je to tzv.přestupný rok (únor má v přestupném roce 29 dní). Střední vzdálenost Země od Slunce je 149,5 mil.km. Protože oběžná dráha Země má tvar elipsy, je jednou více a podruhé méně vzdálena od Slunce. Bod oběžné dráhy, který je nejblíže k Slunci nazýváme přísluní (147 mil.km,30.3 km/ s, počátek července). Naopak bod, který je nejdále nazýváme odsluní (152 mil.km,29.3 km/ s, počátek ledna).
Poloha hranice mezi osvětlenou a neosvětlenou částí Země se v průběhu roku mění, protože se mění příklon severního a jižního pólu ke Slunci. Dvakrát za rok prochází tato hranice přesně oběma póly. V této době máme na severní polokouli jarní a podzimní rovnodennost. Jarní– 21.března a podzimní 23.září. V tyto dny začíná na severní polokouli jaro a podzim. V době rovnodennosti je den stejně dlouhý jako noc. V době rovnodennosti dopadají sluneční paprsky kolmo na zemi. 22.června je severní pól nejvíce přikloněný k Slunci a na severní polokouli nastává letní slunovrat .V době letního slunovratu je nejdelší den a nejkratší noc, na severní polokouli začíná léto a na jižní zima. Slunce je v této době kolmo na obratník raka. SP– od polárního kruhu severně celý den Slunce nezapadá.JP– opak severní polokoule.22. prosince je jižní pól nejblíže Slunci, což je zimní slunovrat.
Na SP začíná zima a na JP léto. Na JP je nejdelší noc a nejkratší den.
V této době dopadají sluneční paprsky kolmo na obratník kozoroha.JP– od polárního kruhu jižně celý den Slunce nezapadá.SP– opak polokoule jižní.
Země se otáčí ze západu na východ a kolem své osy se otáčí za 23 hodin 56 minut 4 sekundy. Tuto dobu nazýváme hvězdný den. Vzhledem tomu, že na Zemi počítáme dny od východu a západu Slunce tak používáme den sluneční, který trvá přesně 24 hodin.
Časová pásma– Zeměkouli rozdělujeme na 24 časových pásem. Světový čas počítáme od nultého poledníku (Londýn– Greenwich). Jedno časové pásmo je výseč 15- ti stupňů (po obou stranách poledníku, které jsou celým násobkem čísla 15). U nultého poledníku je to na každou stranu 7,5 stupně (7,5+ 7,5= 15), a potom dále stejným způsobem na obě strany. Nultý poledník proto, protože ve 12 hodin na něj dopadají kolmo sluneční paprsky. Např.když je v Londýně 12 hodin, tak je v Praze 13 hodin a naproti tomu v New Yorku je 7 hodin (-5 hodin). V každém časovém pásmu platí stejný čas. Pokud nějaký stát protíná hranice dvou časových pásem, v daném státě se užívá pouze jednoho. Pouze v případech velkých států (USA, Rusko) se používá několik časů.
Datová hranice– při postupu na východ je na 180. poledníku časový rozdíl vůči nultému poledníku 12 hodin (24 hodin téhož dne). Naopak při postupu západním směrem je na 180. poledníku 0 hodin téhož dne, z čehož vyplívá, že při překročení 180. poledníku musíme změnit datum. Při přechodu poledníku ze západní polokoule na východní přidáváme jeden den v datu. Při přechodu v opačném směru, ponecháváme stejné datum (den zde končí a zároveň začíná ).
Slapové jevy– z vesmírných těles působí na Zemi vedle Slunce nejvýrazněji Měsíc, který je oběžnicí Země. Vliv Měsíce na Zemi je výrazně geografický. Projevuje se to v periodické deformaci tvaru zemského tělesa, kterou nazýváme slapové jevy. Jejich nejvýraznějším projevem je dmutí, tj. příliv a odliv mořských hmot, ačkoli jim do jisté míry podléhá i pevná zemská kůra a atmosféra.
K přílivu dochází jak na straně přivrácené k Měsíci, tak i na straně odvrácené. Příliv na straně přivrácené se vysvětluje tím, že tu převládá přitažlivá síla Měsíce nad odstředivou sílou vznikající pohybem Země kolem společného těžiště Země– Měsíc, která působí v opačném směru. Příliv na odvrácené straně od Měsíce se vysvětluje převahou odstředivé síly. Rozdíl mezi dvěma přílivy je větší než 12 hodin, a to přibližně 12 hodin a 25 minut. Na příliv a odliv nepůsobí jen Měsíc, ale i Slunce (46%). Největší odliv obou vesmírných těles (Měsíc, Slunce)se projevují tehdy, když jejich silové působení má stejný směr, tj. když vrcholí současně na stejném poledníku, což je v době novu a úplňku Měsíce. Tento jev se opakuje každých 15 dní a nazýváme jej příliv skočný. Naopak, když je působení Slunce a Měsíce nejmenší, tak ho nazýváme příliv hluchý. Tyto jevy se nejlépe pozorují v zálivech nebo úžinách, na otevřeném moři je rozdíl menší než jeden metr.
2/B). Obyvatelstvo Evropy– celková charakteristika
Dnes má Evropa kolem 685 miliónů obyvatel, což představuje 13, 2% světové populace. Evropa je nejhustěji osídlený kontinent, průměrná hustota osídlení činí 66 obyv/ km.
Osídlení není rovnoměrné: nejhustší– tzv. jádrové oblasti (150 obyv./ km), jedná se o země západní a střední Evropy, nejvíce Nizozemí a Belgie
nejřidší– tzv. periferní oblasti (35 obyv./ km), jedná se o země jižní, severní a Východní Evropy, nejméně Island
Vysoké koncentrace lidí jsou v metropolích a jejich aglomeracích (Londýn, Paříž, Moskva, Madrid, Atény,atd.) a v průmyslových a báňských oblastech (Porúří, střední Anglie, Horní Slezsko).
Městské obyvatelstvo tvoří více jak 60 %= trend stěhovat se do měst. Dochází k vylidnění center (tam zřízeny kanceláře a úřady), osídlení sídlišť na okraji.
Počet lidí v Evropě klesá– přirozený přírůstek je nulový až záporný (rodí se méně lidí než umírá). Průměrná dálka života v Evropě je asi 74 let.
Rozdělení obyvatel podle národnostních skupin a národů:
a) Románi: Francouzi, Italové, Španělé ,Portugalci, Rumuni, Katalánci, Moldavané, Rétorománi, Valoni
b) Germáni: Němci, Holanďané, Norové, Švédové, Dánové, Vlámové, Angličani, Skotové, Islanďané
c) Slované:západní – Češi, Slováci, Poláci, Kašubové, Lužičtí Srbové
jižní – Slovinci, Srbové, Chorvati, Bulhaři, Makedonci, Černohorci
východní – Rusové, Ukrajinci, Bělorusové
d) Keltové :Irové, Velšané, Bretonci
e) Pobaltské národy :Litevci, Lotyši
f) Ugrofini: Maďaři, Finové, Karelové, Komiové
Neznámý původ – Řeků, Albánců, Basků
Romové jsou původem z Indie, skoro ve všech státech Evropy (Rumunsko, Slovensko a Česká republika – nejvíce).
V 19.a 20. století vystěhovalectví z Evropy, především z existenčních důvodů (přes 60 miliónů lidí), zejména do USA, Argentiny, Kanady, Brazílie, Austrálie a Jižní Afriky.
Náboženství: většinou křesťanské, římskokatolické (Itálie, Belgie, Lucembursko, Francie, Portugalsko, Rakousko, Španělsko), protestantské (Anglie, Finsko, Norsko, Dánsko, Švédsko, Island, Nizozemí, Švýcarsko), pravoslavné (Řecko, Rusko), islám (Albánie - částečně).
+420 602 586 411
radekvesely@centrum.cz
